Pojem ESG byl poprvé vysloven již v roce 2006 v rámci reportu OSN na téma „Principy udržitelného investování“.[1] V této zprávě se 63 investičních společností s majetkem o celkové hodnotě 6,5 trilionu amerických dolarů dohodlo, že bude zohledňovat ESG kritéria ve svých finančních bilancích.
V současné době je účinná směrnice EP a Rady (EU) 2014/95/EU o nefinančním vykazování (NFRD), která některým emitentům ukládá zveřejňovat informace o udržitelnosti. Jedná se o subjekty, jejichž investiční cenné papíry byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, počet zaměstnanců přesahuje 500 osob a jejichž čistý zisk je více než 40 milionů EUR. Do našeho právního řádu byla tato směrnice implementována dne 1.1.2017, a to do části osmé zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví[2] zvané „Uvádění nefinančních informací“.
V blízké budoucnosti se však očekává rozšíření působnosti těchto pravidel i na jiné subjekty společně s vydáním podrobnější legislativy v této oblasti, což povede k významným změnám. Na poli EU vznikl již komplexní balík právních předpisů, který má rozšířit dosud účinnou právní úpravu na další subjekty a specifikovat obsah pravidel. Společnosti tak například budou povinny počítat si své ESG skóre, přičemž bude platit, že čím vyšší skóre, tím je společnost udržitelnější a odpovědnější. Vysoké skóre bude mít vliv nejen na ostatní investory, na získání výhodnějších úvěrů u bankovních institucí či na větší prestiž společnosti, ale i na stanovení a řízení vlastních firemních rizik a na celkovou konkurenceschopnost podniku.
(Budoucí) právní předpisy
V rámci oblasti tzv. vykazování „nefinančních“ informací o udržitelnosti byly přijaty tyto předpisy:
- Nařízení EP a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18.6.2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (tzv. nařízení o taxonomii), účinné od 12.7.2020;
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. 12. 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, účinná od ledna 2023 (CSRD – Corporate Sustainability Reporting Directive);
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (CSDD – Directive on Corporate Sustainability Due Diligence)
Směrnice stanovující nové povinnosti by měly být do českého právního řádu transponovány nejpozději do 06.07.2024. Nicméně platí, že společnosti, které měly povinnost ESG reportingu již dle směrnice NFRD, jsou povinny vypracovat první tzv. zprávy o udržitelnosti již za účetní období od 1.1.2024.
ESG reporting
Cílem ESG reportingu je provázat s udržitelností veškeré oblasti nového investování ve společnostech. V praxi to konkrétně znamená pravidelně prověřovat ostatní partnery, se kterými společnost spolupracuje, a zejména sledovat, zda partneři nepostupují v rozporu s udržitelnou strategií EU. Pokud by tomu tak bylo, je potřeba iniciovat zavádění udržitelných řešení do podnikatelské praxe. Společnosti by měly shromažďovat veškeré informace o nefinančních aktivitách podniku, které mají přímý dopad na jejich vlastní fungování.
Povinnost určitým způsobem zpracovávat a poskytovat informace o udržitelnosti dopadne na mnoho firem i nepřímo, prostřednictvím tzv. hodnotových řetězců. To vychází právě z toho, že společnosti jsou povinny poskytovat informace nejen o sobě, ale také o svých dodavatelích a odběratelích.
Reporting by měl spočívat zejména ve vyhotovení zprávy, která bude obsahovat veškeré zjištěné informace ohledně ESG, udržitelnosti a systému, který se kvůli tomuto ve společnosti nastaví. Cílem je eliminovat rizika, jako jsou např. poškozování životního prostředí, korupce, porušování pracovněprávních předpisů apod. ESG reporting by měl zajistit, aby nedocházelo k velkým aférám jako byla Dieselgate společnosti Volkswagen. Dále by pravidelné reportování mělo společnostem usnadnit identifikovat rizika udržitelnosti a vést je ke zvýšení důvěry investorů a spotřebitelů.
Od kdy budou muset společnosti zpracovávat své první reporty závisí na tom, do které skupiny spadají:
- Od roku 2025
- Subjekty, pro které platila směrnice NFRD z roku 2014 (banky, pojišťovny, veřejně obchodovatelné společnosti s 500+ zaměstnanci); první report již za rok 2024 (!)
- Od roku 2026
- Velké společnosti mimo záběr NFRD směrnice (250+ zaměstnanců a obrat >40 mil eur či bilanční suma >20 mil eur)
- Od roku 2027
- Kótované i malé a střední podniky, malé a nepříliš složité úvěrové instituce a kaptivní společnosti[3]
ESG rating
Jedná se o hodnocení konkrétního podniku, jakým způsobem uvádí shora uvedenou strategii do praxe. V současné době existuje již mnoho různých ratingových agentur, které poskytují hodnocení společností, nicméně jejich hodnocení zatím není sjednoceno a takřka každá agentura používá svoji metodiku. V ČR se nefinančnímu hodnocení zatím věnují převážně neziskové organizace, novináři a akademici.
Taxonomie EU
S reportingem ESG souvisí i tzv. taxonomie EU. Tato strategie je upravena v evropském nařízení a týká se zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb. Stanovuje obecná kritéria pro kvalifikaci standardu „environmentálně udržitelné“. Společnosti tak budou muset v rámci uzavírání smluv se svými smluvními partnery vyhodnocovat, zda se jedná o udržitelnou investici či nikoliv.
Evropské nařízení stanovuje jasná kritéria pro identifikaci ekologicky udržitelných podnikatelských aktivit. Společnosti budou muset dosahovat těchto enviromentálních cílů:
- předcházet změnám klimatu
- adaptovat se na změnu klimatu
- udržitelně využívat a chránit vodní a mořské zdroje
- přejít na oběhové hospodářství
- zavést prevenci a kontrolu znečištění
- obnovovat biologické rozmanitosti a ekosystémy.
Jedná se o přesnější definici udržitelnosti pro více oblastí podnikání. Získá se tím analýza, zda jsou technologické postupy společnosti udržitelné a předcházejí tzv. greenwashingu.
Greenwashing
Greenwashing je komunikační strategie, kterou se společnost snaží své výrobky a služby vykreslit navenek ekologičtější a udržitelnější, než ve skutečnosti jsou. Právě shora uvedená taxonomie by měla zbránit tomu, aby podniky dále své spotřebitele a dodavatele klamaly, a naopak by měla docílit vyšší transparentnosti informací co se týče ekologické výroby.
Příkladem typického greenwashingu může být situace, kdy společnost uspořádá celopodnikovou jednodenní akci na sběr a úklid odpadu. Následně výsledek třízení odpadu zveřejní na svých sociálních sítích. Tento výsledek je ale klamavý, neboť nezohledňuje veškerý odpad z výroby. Při výpočtu totiž není zohledněn odpad celkový, tj. včetně odpadu z běžného provozu společnosti.
ESG reporting v praxi
Povinnost nefinančního reportingu témat ESG se bude týkat nově podniků, které splňují alespoň 2 z těchto podmínek:
- více než 250 zaměstnanců
- obrat společnosti více než 40 milionů EUR/rok nebo
- aktiva společnosti přesahují hodnotu 20 milionů EUR
- kótovaná společnost na burze (bez ohledu na velikost, tj. malá i středně velká společnost).
V prvé řadě by si každá společnost měla udělat jednoduchý audit své společnosti, které oblasti se jí týkají dle její činnosti a oboru podnikání (tzv. povinné hodnocení materiality). Tuto analýzu by měla provést v souladu s Evropskými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti[4], které přijala Evropská komise dne 31.7.2023.
S ohledem na skutečnost, že si mnoho firem s tímto procesem neví rady, se Evropská komise spolu s poradní agenturou EFRAG rozhodla připravit příručku reportovacích standardů, které by pomáhaly společnostem vytvořit analýzu materiality (tzv. ESRS standardy). Tato příručka však k době sepisu tohoto článku nebyla dostupná.[5]
Obecná témata reportingu ESG se však musí vždy analyzovat, zohlednit a dodržovat (!).
Zkratka ESG spojuje tři oblasti – životní prostřední, sociální oblast a společenskou oblast, ve smyslu vedení společnosti. Pod těmito oblastmi si lze například představit:
Životní prostředí (ENVIROMENT)
- Celkové cíle společnosti v oblasti klimatu
- Znečišťování vody a půdy
- Vodní zdroje
- Biodiverzita a ekosystémy
- Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů
- Využití energií
- Množství a recyklace odpadu
Sociální oblast (SOCIAL)
- Rovná práva a příležitosti, pracovní podmínky a dodržování lidských práv
- Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
- Ovlivněné komunity
- Soukromí a ochrana dat
- Koncový zákazník
Společenská oblast (GOVERNANCE)
- Firemní kultura a zásady obchodního chování
- Řízení vztahů s dodavateli
- Prevence a odhalování korupce a úplatkářství
- Potvrzené případy korupce a úplatkářství
- Politická angažovanost a lobbování
- Platební postupy
Nutné je také počítat s tzv. sektorovými tématy, která se vztahují na konkrétní odvětví podnikání, ve kterém společnost působí.
Příklad cíle tzv. cirkulární ekonomiky:
Společnosti budou povinny zavést politiku pro management zdrojů a principů cirkulární ekonomiky. V této politice bude muset být rozebrán postup, jak se společnost zavazuje zavést získávání energie z obnovitelných zdrojů a jak bude eliminovat ostatní zdroje energie. Dále bude muset měřit tzv. vstupy – celkovou váhu vstupních materiálů na firemní provoz a uvádět v jakém poměru k tomu budou sloužit obnovitelné zdroje. Též bude nutno vážit hmotnost odpadu, dbát na to, jak je společnost schopna jej recyklovat a také jakým způsobem se svým odpadem ekologicky nakládá.
Všechny tyto údaje bude společnost povinna sbírat a následně uveřejnit pro své dodavatele a odběratele. Takovýto report bude muset být následně schválen nezávislou třetí stranou (auditorem vedeném v Komoře auditorů) a schválené informace nakonec budou začleněny do výroční zprávy, která se zakládá do Sbírky listin obchodního rejstříku.
Jak na ESG reporting ve Vaší společnosti?
1. Analýza stavu Vaší společnosti dle obecných i sektorových témat ESG a taxonomie EU
- zda a v jakém rozsahu se na Vás nová pravidla vztahují
- zjištění všech stávajících činností ve společnosti
- sběr informací o činnostech ve Vaší společnosti (za aktuální účetní období až do budoucna v horizontu více jak pěti let)
2. Systematické projití výsledků
- třídění informací podle oblastí nebo času (životní prostředí, sociální oblast, správa a řízení podniku, nehmotné zdroje)
- analýza informací (identifikace rizik, příležitostí a cíle podniku) a zjišťování, jaké jsou cíle společnosti a vize do budoucna (např. podpora cirkulární ekonomiky, dosažení nulové neutrality nebo spolupráce s místními komunitami v okolí)
- zpětná vazba ohledně zjištěných nedostatků
3. Nastavení udržitelné strategie (dílčí/ komplexní) doplňující i podporující podnikatelské aktivity
- odstranění rizik společnosti
- zajištění nových příležitostí pro společnost
- dosažení vytyčených cílů
- nastavení časového rámce, do kdy všeho společnost dosáhne
- jaké kroky společnost podnikne, aby byl cíl udržitelný a bylo ho dosahováno i v budoucnu
4. Průběžné zpracování dat, vyhodnocování, reporting
- kontrola zjištěných informací
- pravidelný monitoring plánu odstraňování rizik
- sledování dosahování vytyčených příležitostí a cílů
- revize cílů a tvorba nových do budoucna
V rámci zpracovávání dat je vhodné použít například dotazníková šetření, zřízení zaměstnaneckého diskusního fóra apod.
Konečnou zprávu o udržitelnosti by měla vyhotovit každá dotčená společnost samostatně. Takovými společnostmi jsou:
- Všechny velké podniky, a všechny podniky s výjimkou mikropodniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na unijním trhu,
- Malé a střední podniky, které jsou subjektem veřejného zájmu a které se řídí právem EU a jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na unijním trhu, úvěrové instituce, pojišťovny a takové podniky, které za subjekt veřejného zájmu označí stát,
- Mateřské podniky velkých skupin (na úrovni skupiny)
- Podniky ze třetích zemí dosahující čistého obratu přesahujícího 150 mil EUR (za každé ze dvou po sobě jdoucích účetních období) a které mají dceřiný podnik nebo pobočku na území členského státu Evropské unie
Může ji však za určitých okolností podat i přímo pobočka či dceřiný podnik. V případě, že mateřská společnost přes snahu dceřiné společnosti neposkytne veškeré potřebné informace na zpracování zprávy, vydá dceřiná společnost/pobočka zprávu obsahující veškeré dostupné informace a dále prohlášení, že mateřský podnik neposkytl zbývající požadované informace. Dceřiné společnosti/pobočky jsou však od povinnosti vykazovat zprávu o udržitelnosti oproštěny, jestliže jsou zahrnuty v konsolidované zprávě vedení mateřského podniku (ať již unijního či ze třetí země). Zpráva mateřské společnosti však musí být na internetové stránce dceřiné spolčenosti či pobočky zpřístupněna.
Jak Vám můžeme poradit?
Naše advokátní kancelář je schopna Vám poskytnout právní poradenství v oblasti ESG a související, zejména:
- poradenství klientům při zavádění a rozvíjení principů ESG do jejich podnikání a společnosti
- vypracování politik ESG či politik rozmanitosti a inkluze specifických pro podnikání a odvětví klienta
- podniková interní školení na ESG témata
- ESG poradenství pro zaměstnavatele, např. poradenství spravedlivého odměňování, odpovědnosti statutárních orgánů, whistleblowingu, pracovního práva atd.
- identifikace problematických aspektů v podnikání a předcházení odpovědnosti za tzv. „greenwashing“
- obnovitelné energie, nakládání s odpady a environmentální regulace
- řízení dodavatelského/hodnotového řetězce a dopady navrhované evropské směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD)
- právní prověrky cílových společností pro investory se zaměřením na udržitelnou tvorbu hodnot a poradenství v oblasti dopadů M&A transakcí na oblast ESG
- přezkum (investičních) projektů z hlediska potenciálních dopadů na ESG
Pokud budete mít jakékoliv otázky, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.
[1] https://unglobalcompact.org/take-action/action/responsible-investment
[2] Novelou tohoto zákona č. 462/2016 Sb.
[3] Jedná se o specifické subjekty pojistného trhu, založené zpravidla velkými společnostmi, které nejsou činné v pojišťovnictví.
[4] Dostupné v českém jazyce zde: https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:a17f44bd-2f9c-11ee-9e98-01aa75ed71a1.0016.02/DOC_2&format=PDF
[5] Zatím je dostupná starší verze z roku 2022, zde: https://www.efrag.org/lab3#subtitle5
