K 1. lednu 2026 vstoupí v účinnost rozsáhlá novela občanského zákoníku týkající se nejen rozvodových a opatrovnických řízení, ale i poměrů rodiče k dítěti či úpravy rodičovské odpovědnosti. Záměrem zákonodárce bylo zjednodušit rozvodové řízení, posílit roli dohody rodičů a zároveň zvýšit ochranu práv nezletilých. Přestože změny zasahují do více oblastí, všechny mají společného jmenovatele – podporu smírného řešení a zajištění stabilního prostředí pro děti i rodiče.
Rozvodové řízení: méně formalit, rychlejší postup a podpora dohody
Novela zásadně mění způsob, jakým soudy budou přistupovat k rozvodu manželství. Nově se před formalistickým přístupem zjišťování příčin rozvratu manželství bude preferovat shoda manželů a dohoda na základních otázkách spojených se zánikem manželství, jako jsou úprava poměrů k nezletilým dětem, majetkové vypořádání či bydlení každého z manželů po rozvodu. Základní formu rozvodu bude představovat tzv. smluvený rozvod manželství.
V řízení o rozvod manželství tak soud již nebude zjišťovat příčiny rozvratu manželství, neboť jestliže manželé podají návrh na rozvod společně, nebo se jeden z nich k návrhu druhého připojí, nastane ze zákona domněnka existence tohoto rozvratu. Příčiny rozvratu budou zjišťovány pouze tehdy, pokud by druhý z manželů, který návrh nepodal a který nezavdal příčinu k rozpadu manželství, tvrdil hrozbu zvlášť závažné újmy s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství (ledaže by spolu manželé již déle jak tři roky nežili). V řízení proto odpadne i potřeba výslechu obou manželů; postačí, pokud z jejich společného návrhu nebo písemných podání vyplyne shoda na způsobu rozvedení manželství. Jedinou podmínkou zůstane, že rozváděné manželství musí trvat alespoň jeden rok. Naopak dosavadní požadavek, že manželé spolu nesmí před rozvodem nejméně šest měsíců žít, se ruší.
Novela dále propojí řízení o rozvodu manželství s řízením o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Pokud mají manželé společné dítě, bude řízení o rozvod manželství zpravidla probíhat společně s tzv. opatrovnickým řízením. Celý proces rozvodu se tímto výrazně zjednoduší, neboť se již nebudou muset vést dvě oddělená řízení, dokazování se nebude opakovat a celkový proces rozvodu by tak měl být méně formální a psychicky méně náročný. V odůvodněných případech však i nadále bude možné tato dvě řízení vést odděleně.
Soudní poplatky
Podpora smluveného rozvodu manželství se promítne i do výše soudních poplatků za zahájení řízení o rozvod manželství. Zatímco poplatek za podání návrhu na tzv. smluvený rozvod manželství bude činit 2 000 Kč (jak činil doposud), v ostatních případech bude poplatek ve výši 5 000 Kč. Pokud strany až v průběhu řízení splní podmínky pro tzv. smluvený rozvod a dosáhnout shody, bude jim rozdíl v poplatcích (tedy 3 000 Kč) navrácen. Nalezení shody a smírného řešení tak bude podporováno nejen předem, ale i již v průběhu zahájeného řízení.
Péče o dítě a rodičovská odpovědnost
Péče o dítě
Výrazné změny přináší novela také v oblasti poměrů rodičů k nezletilým dětem. Dosavadní dělení péče o dítě na výlučnou, střídavou a společnou péči se ruší. Novým základem je předpoklad, že pokud se rodiče dohodnou, budou o dítě pečovat oba rodiče, a to v takovém rozsahu odpovídajícím možnostem rodiny a potřebám dítěte, nikoliv v rozsahu pevně stanoveném rozhodnutím soudu. V případech, kdy péče bude probíhat dle domluvy rodičů, soud zpravidla nebude rozhodovat ani o výši výživného. Dohoda manželů ovšem bude soudem schválena pouze v případě, že bude v souladu se zájmem dítěte.
Pokud rodiče dohody schopni nebudou, určí soud rozsah, v jakém bude každý z nich o dítě pečovat. Hlavním kritériem při určování rozsahu péče bude samotný zájem dítěte. Při rozhodnutí o rozsahu péče bude moci soud velmi konkrétně upravit podmínky styku, určit místo, kde má styk probíhat, časový rámec i osoby, které mají být či naopak nemají být setkání přítomny.
Po rozvodu nezřídka nastávají situace, kdy jeden z rodičů (obvykle ten pečující) vyřazuje druhého rodiče ze života dítěte a omezuje vzájemný styk dítěte s druhým rodičem, zpravidla kvůli neshodám mezi rodiči samými. Na tyto situace, které nepříznivě ovlivňují jak vztah dítěte k oběma rodičům, tak i jeho psychický stav, se novela rovněž zaměřuje a zavádí úpravu, která by jim měla v co nejvyšší míře předcházet. Ke zmírnění dopadů rozvodu na vztah rodiče k dítěti by měly přispět zejména:
- rovnocenná péče rodičů,
- Zakotvení rovnocenné péče rodičů přispěje k zachování rovného postavení rodičů vůči dítěti i po rozvodu manželství, bez ohledu na to, který z rodičů o dítě pečuje. Právo na rovnocennou péči bude mít jak dítě vůči oběma rodičům, tak i každý z rodičů vůči rodiči druhému.
- právo rodiče na informace o dítěti,
- Právo rodiče na informace o dítěti bude specificky stanoveno ve chvílích, kdy o dítě pečuje druhý rodič, přičemž informace mají být poskytovány v přiměřeném rozsahu. Přestože povinnost rodičů vzájemně se informovat o stavu dítěte byla dána i v dosavadní úpravě, v zákoně přímo uvedena nebyla.
- právo rodiče na nepřímý styk s dítětem,
- Nová úprava nebude omezovat právo rodiče pouze na osobní styk s dítětem, ale i na styk nepřímý, tedy styk prostřednictvím hovorů, zpráv či např. videohovorů. Rodič bude mít právo se s dítětem takto „nepřímo“ stýkat i v době, kdy o něj pečuje druhý rodič.
- podíl partnera na výchově.
- Ať již bude péče o dítě probíhat v jakémkoliv režimu, vždy se na výchově dítěte budou moci podílet i manžel/ka, partner/ka či druh/družka rodiče, pokud s dítětem žijí v rodinné domácnosti.
Shodně jako za dosavadní úpravy bude mít každý z rodičů povinnost zdržet se všeho, co by negativně ovlivňovalo vztah dítěte k druhému rodiči. Rodiče mají povinnost vzájemně komunikovat a spolupracovat, péči druhého rodiče o dítě umožnit a dítě na ni řádně připravit.
Tělesné trestání
Novela výrazně posiluje ochranu dítěte i tím, že do definice rodičovské odpovědnosti výslovně zapracovává povinnost vychovávat dítě bez jakéhokoliv tělesného trestání. Tělesné trestání a další ponižující opatření zákon výslovně označuje za zásah do lidské důstojnosti, která je soukromým právem zvláště chráněna. Způsob výchovy zahrnující fyzické trestání může být zohledněn i při rozhodování o péči rodiče o dítě po rozvodu manželství, popř. při úvaze soudu nad pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti-
Rodičovská odpovědnost
Definice rodičovské odpovědnosti se s novelou upřesní, a to o způsob výchovy dítěte a o výčet druhů styku rodiče s dítětem. Povinnosti rodičů vyplývající z jejich rodičovské odpovědnosti tak budou konkrétněji vymezeny. Přibude však i další důvod pro pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti. Nově bude výkon rodiči pozastaven i tehdy, pokud by narušoval citový nebo psychický vývoj dítěte a tuto hrozbu by nebylo možné odvrátit jinak. Dojde-li k pozastavení výkonu, bude moci soud rozhodnout i o podmínkách styku dotyčného rodiče s dítětem.
Výživné
Do oblasti výživného novela přináší nové nástroje na posílení vymahatelnosti. Nově bude možné za úplatu postoupit splatnou pohledávku na výživné. Zavedena bude také zvýšená sazba úroku z prodlení při neplacení výživného pro nezletilé dítě. Pokud bylo na výživném vyplaceno více, nebude se dle nové úpravy spotřebované výživné vracet – do budoucna se pouze přiměřeně sníží výše dalších plateb.
Prozatímní rozhodnutí: nový způsob rychlé, ale informované úpravy poměrů dítěte
Dosavadní systém předběžných opatření ve věcech nezletilých byl v praxi často kritizován pro svou rychlost spojenou s nedostatečnou informovaností soudu. Novela proto zavede zcela nový institut prozatímního rozhodnutí, který má lépe zohlednit postoj dítěte i rodičů, předejít jednostranným návrhům a podpořit dohodu mezi rodiči.
Prozatímní rozhodnutí bude moci soud vydat pouze tehdy, pokud možnost vyjádřit se dostanou všichni účastníci – včetně dítěte. Dítě bude moci být vyslechnuto i mimo soudní síň, čímž se sníží stres, který často účast dítěte na jednání provází. Soud bude muset předem provést alespoň základní dokazování a nařídit jednání nebo jiný soudní rok, který však může proběhnout i za méně formálních podmínek.
Lhůta pro vydání prozatímního rozhodnutí bude činit tři měsíce, což je výrazně více než sedmidenní lhůta stanovená pro vydání předběžného opatření. Lze tak očekávat, že s ohledem na vyloučení institutu předběžného opatření a jeho nahrazení prozatímním rozhodnutím s delší lhůtou může tato nová úprava v konečném důsledku vést i k prodloužení celkového trvání řízení. Po vydání má rozhodnutí trvat pouze po nezbytně nutnou dobu, nejdéle tři měsíce. Doba jeho trvání však může být i prodloužena. I tento institut má rodiče vést ke vzájemné dohodě, kdy navrhovatel bude povinen ve svém návrhu podat i informace o tom, zda komunikace s druhým rodičem ve věci poměrů k dítěti probíhala a pakliže ne, tak uvést důvody, proč tomu tak nebylo. Obdobně bude muset uvést, zda druhého z rodičů o podání návrhu vyrozuměl, případně proč tak neučinil.
Aby bylo zabráněno šikanózním návrhům rodičů, v případě, kdy soud návrh na vydání prozatímního rozhodnutí odmítne jako zjevně bezdůvodný, může navrhovatel nový návrh podat až po třech měsících.
Tento nový institut by měl vést k tomu, že rychlé zásahy budou lépe zohledňovat názor dítěte a skutečnou situaci v rodině. Předběžná opatření budou i nadále možná, ale jen ve zcela výjimečných případech, typicky při bezprostředním ohrožení života nebo zdraví dítěte, kdy návrh bude podávat zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Závěr
Novela rodinného práva pro rok 2026 přináší celkovou změnu přístupu k řízení o rozvodu manželství i poměrům nezletilých dětí. Podporuje domluvu rodičů, zjednodušuje soudní řízení, posiluje ochranu dítěte a reaguje na aktuální potřeby rodin. Zavedením smluveného rozvodu, sjednocením péče o děti a zavedením prozatímních rozhodnutí lze očekávat, že se právní úprava více přiblíží skutečným potřebám rodin a dětí. Pouze praxe však ukáže, nakolik se přístup soudů i rodičů s ohledem na novelu změní a jaké budou skutečné důsledky této velké „rozvodové novely“.
Mgr. Julie Králová